A co na to babička?! Generační tolerance tetování

A co na to babička?! Generační tolerance tetování

Tetování je běžným a populárním jevem. K tetování nás vede touha vyjádřit a zdůraznit svou individualitu, estetické hledisko mít hezký a výrazný motiv nebo čistě okrajově – společenské vlivy a pocit skupinové příslušnosti. Ale jak předchozí generace nyní přistupují k tetování a jak na ně pohlížely v minulosti?

Z tohoto článku se dozvíte:

• Jak generace vídají tetování.

• Společenskou toleranci zdobení těla.

• Generační rozdíly.

Ok, boomer

Typickým jevem mladších generací je odpor a vzdor vůči životnímu stylu jejich předchůdců. Boomeři tento vzdor projevovali budováním hnutí hippies. Generace X se odlišovala nihilismem a hledáním nejisté budoucnosti, „y“ vzdorovali skrze troufalý protest proti pevným nejistotám transformační společnosti a svou digitální otevřeností, zatímco nejmladší „z“ se odlišují svou flexibilitou, žitím v přítomném okamžiku a dekadentním důrazem na zážitky.

Každá z těchto generací jinak zdůrazňovala estetiku svého těla a jinak přistupovala k tetování. Boomeři byli zastánci tradičních amerických oldschool tetování. Pro ně bylo tetování symbolem vzpomínky a nabytých zkušeností. Právě díky nim přestalo být tetování v 60. letech víděno jako nelegální a zakázané.

Come as you are

Dospívající generace 80. let, generace Kurta Cobaina, neprojevovala k tetování takový entuziasmus. Ačkoliv v této době existoval kult krásnsn\u00eho a zdravého těla a předchozí generace uvolnila toleranci k tetování, tento období se nevyznačovalo zvláštním stylem nebo popularitou tetování.

Teprve o deset let později, na vláně geopolitických změn, se tetování stalo skvělým způsobem, jak zdůraznit svou kreativitu a individualitu nebo jak se přizpůsobit stylu své oblíbené hvězdy. V samotném Česku ale bylo nutné tetování skrývat. Spojovalo se s nízkou inteligencí, sklony k lehkovážnému riskování, promiskuitou, kriminální minulostí a společenskou marginalizací. A rozhodně bylo spojené s vysokým rizikem nezaměstnanosti. Proto scéna tetování v Česku zůstávala ve stínu, zatímco ve světě vládly tribaly, ružičky, motýli a další realistické motivy.

Can’t touch this

Zlom nastal s rozšířením západní kultury, kdy jsme se blížili k 21. století. Hudební videa zahraničních umělců, móda kalifornského punku a tetování rebelských zpěváků způsobily, že se mileniálové s tímto kontroverzním vzhledem sžili. Jejich rodiče z generace „y“ však byli proti, tvrzením, že s takovým vzhledem jejich děti nenajdou práci. Právě oni vytvořili legendární termín pro tetování na dolní části zad.

Znamená to, že jsme se tehdy netetovali? Právě naopak! Ale způsobem, který umožňoval tetování ukázat i snadno skrýt. Na zádech, bicepsech, bedrech. Bylo třeba mít značnou odvahu, aby si někdo pořídil celý rukáv nebo konglomerát motivů, které postrádaly jednotné uspořádání.

YOLO

Teprve dospělá generace mileniálů ukázala, že viditelné tetování není nič špatného. Blízko 40 % z nich má alespoň jedno takové zdobení. A objevily se velké kompozice – celé rukávy, nohy, záda, hrudníky, s důrazem na symetrii. Pořád ale tak, aby je mohla zakrýt košile s dlouhým rukávem nebo bílý límeček.

Generace „z“ zašla ještě dál. Ti naprosto podlehli malým, ironickým tetováním. Pro ně je symbolika druhořadá, nejdůležitější je estetika. Oni si dovolí tetování na tvář, oční víka, obočí, vnitřní stranu dlaní. Obrátili řád symbolických významů – namísto vznešených citátů volí ironická slova matek. Tato generace staví na individuálním výkladu estetiky těla. Volí motivy, které nejsou nutně hezky provedené, ale narušují další konvence.

Shrnutí

Co na to babička? Nejstarší generace našich praprarodičů velmi dobře chápe potřebu vyjádřit svou individualitu, protože vyrůstala v těžkých dobách. Našim prarodičům je však obtížnější pochopit touhu zdobit si tělo tetováním. Podobně naši rodiče tetování příliš nemají v oblibě, protože období jejich dospívání a přítomnosti na pracovním trhu bylo často spojeno s nejistotou, nestabilitou a bouřlivými systémovými změnami nejisté budoucnosti. V této oblasti jsou však poměrně tolerantní.

Dnešní třicátníci teprve pomalu dospívají k pevným postojům, ať už konzervativním, nebo tolerantním. Jejich přístup k internetu je však naučil být vůči šokujícím věcem značně otupělí.

A mládež? Vyjadřuje svůj odpor, který budeme moci zhodnotit až za několik let.