Je to skutečně moje tetování - jak důležitý je názor ostatních?

Konformismus doslova mění podobu. Jde o přizpůsobování vlastního chování a rozhodnutí na základě tlaku nebo vlivu druhých - naší skupiny, našeho okolí. Čím je nám bližší, tím snáze mu podléháme. Je to dobrý podnět, pokud jde o tetování?

Z tohoto článku se to dozvíte:

• Kdo a co rozhoduje o vzhledu tetování?
• Jak konformismus ovlivňuje naše rozhodnutí

Zeptám se maminky, manželky, tatínka, psa.....

Tetování nás vyjadřuje. To by mělo stačit jako odpověď na otázku, zda bychom při tetování měli brát ohled na názory ostatních. Můžeme samozřejmě hledat názory, inspiraci, hledat a konzultovat nápady se svými blízkými, ale ve skutečnosti bychom měli hledat sami v sobě. Pokud však nevíme nebo si nejsme zcela jisti, co je pro nás dobré a co nás vlastně vyjadřuje, měli bychom si být alespoň jisti, koho v této věci požádat o pomoc.

Může se totiž ukázat, že naši blízcí nás vůbec neznají tak dobře. Možná znají vaše druhé jméno, ale znají vašeho třetího oblíbeného dinosaura? A čím vzdálenější známí, tím neobratnější mohou být jejich rady. Příklad? Amatérská fóra a skupiny pro lidi s tetováním - chce to velkou trpělivost, hroší kůži a výdrž, abychom ustáli vlnu kritiky (protože méně často kritiky), která nás na nich může zaplavit.

Všichni mají pravdu, ale hlavně jejich vlastní....

O vzhledu tetování rozhoduje umělec, ale o nápadu rozhoduji já. Můžeme k tomu přistupovat různými způsoby - můžeme říct "chci tohle" nebo "chci takovéhle". Protimluvně to jsou dva velmi odlišné přístupy k realizaci vize.

První dává jasně najevo, že nás zajímá "toto" - jasný směr provedení, styl, možná i umístění. Druhý přístup, kdy chceme "toto" tetování, naopak naznačuje naši otevřenost a ukazuje spíše inspiraci než hotovou vizi.

Jste to vy, nebo jsem to já?

Konformismus může být pro proces tetování osudný. Na jedné straně ukazuje, že nejsme schopni převzít odpovědnost za sebe a své tělo, nejsme si jisti tím, co a jak chceme vyjádřit, chceme přenést odpovědnost na někoho jiného.

Nemělo by se to však zaměňovat s inspirací a přihlížením k názoru druhých. Koneckonců není nic špatného na tom, když člověk získává nápady na základě názoru druhých. Pamatujte však, že někdo jiný nikdy nebude plně cítit a myslet jako vy. Může se o to sice pokusit, ale nedosáhne toho z jednoduchého důvodu - on nebo ona není vy.

Souhrn

Ptejme se o názory! Na sebe, na ostatní - blízké, vzdálené, úplně cizí. Protože je něco zcela jiného brát cizí názor v úvahu a brát ho za svůj. Musíme najít rovnováhu mezi tím, abychom se nechali ovlivnit jinými jedinci - bez ohledu na jejich význam pro nás - a vlastními prostředky. Protože kolik lidí, tolik názorů, a koneckonců ne každý může být rozhodující, tak se množství možností exponenciálně násobí. Proč tedy poslouchat ostatní, když můžete poslouchat sami sebe.....